Přehled vodního stavu a teplot

V průběhu let se čas od času mění tzv. „měrná křivka“ na základě které se přepočítává vodní stav (cm) na průtok (m³/s). Koryto Berounky a hlavně její dno se neustále mění a je potřeba křivku aktualizovat, což provádí ČHMÚ. To znamená, že pro stejný vodní stav se může u jednotlivých ročníků vyskytovat odlišný průtok. Údaje z LG Liblín jsou pro posouzení průtokových podmínek na trase během závodu asi nejobjektivnější, protože navíc podchycují přítoky z Úslavy, Klabavy, Třemošné, Střely a výtok vody z ČOV v Plzni. Stanice Bílá hora podchycuje defacto pouze vodu z Radbuzy, Úhlavy a Mže. Liblín proto dobře popisuje průtokovou situaci tak na 60 – 70 % trasy Vodáckého maratonu na Berounce. Průtok 20-25 m³/s v Liblíně se dá v květnu obvykle dobře zajistit. Pokud malinko pomůže příroda a přidají se trochu i jiné řeky kromě Mže (Radbuza, Úhlava, Úslava, Klabava, Střela, Třemošná, ...) daří se 25-30 m³/s. Průtok okolo 35 m³/s a vyšší už je dílo náhody – musí přesně ve správný čas zapršet na tom správném místě těsně před závodem, protože pouze nádrže už na to v běžném režimu manipulací nestačí (i když teoreticky by vodohospodářský dispečink v Plzni uměl krátkodobě nalepšit i přes 100 m³/s !!!!!). Pokud je velké sucho je snaha zajistit alespoň 15-20 m³/s.